Není každý den posvícení I.

Není každý den posvícení I.

Popravdě, jsou v životě období, kdy je každý den spíš čekáním na to, až konečně skončí. Těžké časy v životě přicházejí často bez varování. I když, abychom byli upřímní, i kdyby to bylo s varováním, připravit se na to moc nedá.

 

Ať už je to nemoc, rozvod, výpověď v práci, finanční problémy nebo jakékoliv jiné tsunami v jinak klidném přístavu. Většinou pak nezůstane kámen na kameni. Než se z těch rozvalin zase postaví nějaké slušné přístřeší pro další budoucnost, dostane člověk pěkně zabrat.

 

Dobré rady lidí, kteří si něčím podobným prošli a díky nim se dobrali ke šťastnému konci (nebo to alespoň přežili), se na první dobrou zdají jako provokace, na druhou jako fantasy a na třetí jako „já určitě nebudu mít to štěstí“. Doplňkové řeči o tom, jak vás otřesy a tragédie posílily a jak je ve finále vnímáte jako to nejlepší, co vás mohlo v životě potkat, působí ve chvílích, kdy máte pocit, že se každou chvíli udusíte vlastním žalem, jako vrchol absurdity. Je možné, že se časem taky propracujete k tomu, že všechny křivdy a rány osudu proměníte ve výzvy a příležitosti, ale teď máte k harmonii opravdu daleko.

 

Nejraději byste rozkopali nejbližší galaxii na miliardy malých střípků. Hněv a sebelítost, zdá se, funguje na začátku jako chladivá náplast na popálené místo a čím větší rozsah popálenin vás trápí, tím víc musíte chladit, abyste se z toho nezbláznili. Tím, že časem přijdete na to, že to není cesta z problémů, vás teď nebudeme dráždit. Jen vás opatrně upozorníme, že, nedá se svítit, chcete-li životem kráčet po sluneční straně ulice, budete si na ni muset přeběhnout. Takže tak. Nikdo ještě nedokázal, že se vám něco zlého nestalo kvůli tomu, že jste si to sami přivolali.

 

Nebo jinak. Spousta lidí vám potvrdí, že se jim začaly dobré věci dít v momentě, kdy si připustili, že si je zaslouží. A šli jim naproti. Ať už si pro vás strýček osud připravil jakýkoliv hororový scénář, soudě podle příběhů staršinů, pokud to neskončí smrtí, dá se to přežít. Prý.

 

Chcete vědě, co přesně máte dělat, abyste se vyhrabali z nejhoršího? Přirozeně. Abyste si nemysleli, že se zmůžeme pouze na prázdná slova, připravili jsme pro vás druhý díl včetně praktického návodu pro zoufalce ☺.

 

Mgr. Xénia Paličková Křížová

Zpět na přehled