Blbec na obzoru II.

Blbec-násilník. Ještě vetší blbec než jen obyčejný blbec.

Psali jsme o blbcích. Podle reakcí vás to hodně bavilo. Posunuli bychom se teď o kousek dál a řekli bychom si něco o blbcích, kterým nestačí slova, ale pomáhají si fackami a pěstmi. Blbec v ascendentu násilníka je totiž jedno z nejhorších znamení, na jaké můžete ve svém okruhu narazit.

Na blbce násilníky máme, zejména my holky, bodovou slepotu. Zatímco se celé zaláskované tetelíme v jeho impozantním náručí, naše okolí si ťuká na čelo a snaží se nám naznačit, že tudy cesta nevede. Leda tedy ne úplně dobrým směrem.

Blbec-násilník je nositelem některých nadpřirozených schopností a jednou z nich je, že pokud nebude chtít, vy to na něm nepoznáte. Abyste to nepoznali, je v jeho nejvyšším zájmu. Blbec-násilník si totiž vznětlivou, nesnášenlivou a nesnesitelnou povahou většinou tak komplikuje život, že zkrátka potřebuje někoho, kdo ho tím životem provede jako brodem přes divokou řeku. Nejlépe na vlastních zádech.

Dokud vás tedy nebude mít v občance, zaměstnanou minimálně jedním závažím s jeho DNA, bude se všechno jevit jakž takž v pořádku. Kdybyste byla ostražitější, postřehnete, že se vás váš vyvolený nenápadně snaží izolovat od vašeho nejbližšího okolí. Rozhádá vás s rodinou i s kamarádkami. Odřízne vás od práce a kolegů v ní.

V případě „hrozby“ mužské společnosti se postaví mezi vás a ně a jako plot s ostnatým drátem bude hranice bránit. Bránit před čím? Bránit před tím, aby vám náhodou nějaký jiný muž nevyvrátil to, o co se on už dlouze snaží. Srazit vaše sebevědomí až na dno. Přesněji řečeno na ještě dnovitější dno, než kde se nachází jeho sebevědomí.

Až vás blbec-násilník dostatečně vytrhne z reality a udělá vás na sobě citově i materiálně závislou, odhodí masku chameleona a začnou se dít věci... Zjistíte, že jste najednou všemu na vině. Že nic neděláte dobře. Že zapomněl, jak se jmenujete, zato si rozpomíná na všechny druhy nadávek a to i ve složitých souvětích.

Že si zasloužíte trest. A že je prý v pořádku, že vás to má bolet. Když už s vámi disponuje jako se svými starými ponožkami a stejně jako k nim se k vám i chová, můžete si definitivně připustit, že jste si k sobě připoutala blbce-násilníka.

A jelikož je blbec-násilník silně upgrejdovanou verzí blbce-obyčejného, nebude s ním vůbec lehké pořízení. Pokud vůbec nějaké. Teď překročíme všechny soft doporučení, kterými bychom vám mohli mazat med kolem pusy, a přejdeme rovnou do útoku: utečte! Tady není rady ani pomoci. Nevěřte mu emotivní sliby o tom, že se polepší a že už se to nikdy nestane. Nepolepší a stane.

Jedinou radu, kterou vám můžeme dát hned poté, co od něj utečete, je: dávejte si pozor, na koho kápnete příště. Zvlášť pokud se vám to děje opakovaně nebo pokud to máte v rodině dědičné jako křečové žíly nebo migrénu. Pravidlem totiž je, že blbci-násilníci se lepí téměř bez výjimky na jeden a ten samý typ žen. Žen, na které mají blbci-násilníci speciálně vyvinutý čich. Žen, které již z dálky signalizují: tady jsem, vezmi si mě!

Mgr. Xénia Paličková Křížová