Jak se stát lepším posluchačem rychle a levně?

Jak se stát lepším posluchačem rychle a levně?

A proč vlastně? Protože: 1. budete méně často za blbce, když plácnete něco rychleji, než to stihnete promyslet, 2. někdy je prostě důležitější ten druhý, 3. práce na sobě není nikdy dost, 4. na tom přísloví „mlčeti je zlato“ něco bude. Naslouchání vám dá spoustu příležitostí dostatečně naplnit jeho obsah. 4. Pokud budete méně mluvit, nasbíráte za celý život úhrnem méně materiálu, za který se budete muset stydět, 5. kdo nemluví a poslouchá, vyhrává celý velký a bohatý vnitřní svět, soukromý, nekonečný a inspirující, 6. spoustu se toho naučíte – skoro zadarmo, jenom za čas.

Čili jak se naučit poslouchat? Sledujte pár stručných doporučení.

 

1. Trénujte

 

Cvičení vám zabere pouhé čtyři minuty a dokáže vás skvěle připravit pro naslouchání druhým. Najděte si parťáka a stopky, postavte se proti sobě a po dobu dvou minut jenom poslouchejte, co vám odpovídá na otázku „jak se máš?“. Nesmíte nic říct. Gesta a grimasy jsou povoleny. Po dvou minutách se vystřídejte. Smyslem cvičení je přesměrovat vaše soustředění na to, co slyšíte. Ne na to, co chcete říct.

 

2. Cokoli řeknete, nebude použito proti vám

 

Nastavte se na generální pardon a všeobecnou akceptaci. Nesnažte se k tomu, co slyšíte, zaujmout jakýkoliv subjektivní postoj, odsouzení, přehnané nadšení. Nechte pouze plynout slova svého protějšku a nijak neovlivňujte jejich průběh ani tonalitu. Pouze povzbudivými gesty nabádejte vypravěče, aby pokračoval. Dostane se vám potěšení vyslechnout si nemanipulovaný a autentický projev.

 

3. Cože? To zírám!

 

Vás vypravěč by po dobu vyprávění neměl mít pocit, že se mu snažíte vyluxovat hlavu. Přestože posloucháte pozorně, zůstaňte přirozený, protože pak se v té roli budete cítit pohodlně a nenuceně.

 

4. Ticho je taky informace

 

Ani přestávka mezi větami, ani delší pauza, ani zaváhání, není signálem, abyste nevyhnutelně vstoupili do monologu. Ovládněte případný nepříjemný pocit z toho, že se váš protějšek odmlčel, a nic neříkejte. Zůstaňte však přítomni, neutíkejte ze scény - fyzicky ani virtuálně. Počkejte si na pokračování. Ticho má terapeutickou funkci. Oboustranně.

 

5. Otázky a odpovědi

 

Když už dojde na váš podíl v konverzaci, ptejte se. Nikoli vlezle a agresivně, v honbě za senzací nebo za tajemstvím. Ptejte se otevřenými dotazy, které pomohou vypravěči podívat se na problém z jiného úhlu pohledu a vám doplní informace, které v mozaice chybí.

 

Mgr. Xénia Paličková Křížová

Zpět na přehled