Pes – nejlepším přítelem psa

Můj pes je malý, hodný a empatický, učí sousedovic psa mluvit a vždy, když je mu smutno, utěšuje ho přes plot. Zarazilo vás to? Asi ne. Vždyť proto si je pořizujeme. Pejsky.

Aby byli s námi, dělali nám společnost a přinášeli potěšení. Že se pes dokáže vcítit do lidských pocitů, že spolehlivě rozezná, kdy máte dobrou a kdy špatnou náladu, o tom nikdo nepochybuje. Respektive je o tuto teorii opřená celá složitá věda „psologie“.

Že člověk „pejskař“ dokáže celkem hezky zblbnout, je společensky absolutně tolerováno jako roztomilé. Že se někteří páničkové časem na své bassety, čivavy a boxery začnou podobat, je spíš předmětem vtípků, nikoli seriózního výzkum. Ale něco na tom taky bude. Napadlo vás někdy, že psi mohou cítit empatii i vůči sobě navzájem? Určitě tedy ne v momentech, kdy se jedná o kost nebo o kočku, to je jasné.

Ale jsou výzkumy, které se zabývají tím, jak a jestli pes projeví účast jinému psovi, který se ocitne v nesnázích. Nemluvíme teď o dramatických scénářích holywoodských filmů, ale o běžných situacích v rodině nebo v sousedství, kde se vyskytují minimálně dva psi. Projevy empatie jsou podobné těm uvítacím. Ale tentokrát nejsou namířeny vůči člověku, nýbrž psímu kamarádovi, kterému se děje nějaké nepráví (třeba stříhání nehtů nebo odstraňování klíštěte).

Říká se, že psi umí mluvit, ale pouze s těmi, kteří umějí naslouchat. O dialogy mezi páníčky a jejich psy není nouze i na ulici na veřejnosti, technicky se sice jedná o monolog, ale vysvětlujte to pejskařům… Výzkumy potvrdily výskyt stresového hormonu kortizolu v krvi psů, kterým samotným se nic nedělo, ale kteří byli přítomni trápení svého psího kamaráda.

Neumíme se podívat do psí hlavy a pojmenovat toto chování psím jazykem, ale z lidské reality nám k tomu nejvíce pasuje právě empatie. A ta se projevuje nejen soucitem ve chvílích tísně, ale i sdílením radosti. A k čemu nám to všechno je? Těžko říct. Snad je to další důkaz, že i „pes je jen člověk“.

Mgr. Xénia Paličková Křížová