Systém zdravotní a sociální péče o seniory
Zdravotní a sociální péči o seniory není možné od sebe oddělovat, protože v praxi jsou často zdravotní problémy doprovázeny sociálními a naopak. V české společnosti se model poskytování péče nesoběstačným členům rodiny opírá o tradiční pojetí, které předpokládá, že za zajištění potřeb těchto osob je primárně odpovědná rodina. Pokud tuto péči rodinní příslušníci (neformální pečovatelé) nezvládají, bývají využívány formální služby.
Základem je primární péče, kterou poskytuje praktický lékař, jenž by měl spolupracovat jak s rodinou, tak s dalšími složkami primární péče, např. s domácí ošetřovatelskou péčí, pečovatelskou službou a dalšími neziskovými organizacemi. Domácí ošetřovatelská péče je poskytována na doporučení praktického lékaře a je hrazena z prostředků zdravotního pojištění. Tato péče je zajišťována různými agenturami, státními, městskými, charitativními či soukromými. K typickým úkonům domácí péče (tzv. home care) patří ošetřování chronických ran, aplikace inzulínu a poskytování fyzioterapie.
Pro rodiny je významná možnost půjčování ošetřovatelských, rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, a to včetně polohovacích lůžek. V případě potřeby je seniorům poskytována zdravotní péče pomocí ambulantních specialistů především u oborů vnitřního lékařství, urologie, neurologie, očního lékařství, stomatologie aj. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Poskytují se ve formě pobytové, ambulantní nebo terénní. Tyto služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit jejich kvalitu života nebo je v maximální možné míře do společnosti začlenit. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajišťování stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, poskytování informací, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a oprávněných zájmů. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí těchto služeb není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Aby mohl senior co nejdéle setrvat v jeho přirozeném domácím prostředí, jsou nutné dobře fungující terénní sociální služby. Služby tohoto typu senior přijímá ve vlastní domácnosti (např. pečovatelská služba). Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších terénních služeb. Je poskytována seniorům a těžce zdravotně postiženým občanům. Hlavním cílem pečovatelské služby je zajistit základní potřeby klientů a podporovat samostatný a nezávislý život v domácnostech, popř. oddálit nutnost umístění do ústavní péče. V některých případech nemusí být pokrytí těchto služeb dostačující, zejména pak v odlehlých venkovských oblastech.
V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách můžeme najít vymezení dalších služeb. Služby zaměřené na seniory, jsou především denní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem. Domy s pečovatelskou službou jsou kombinací pečovatelské služby a pobytového zařízení. Příjemci této služby jsou ubytovaní v samostatném bytě (v domě s pečovatelskou službou) a výhodou je přítomnost pečovatelky během celého dne. Tento typ služby vyžaduje určitou soběstačnost klientů. Zcela jiným typem pobytového zařízení pro seniory jsou domovy pro seniory. V těchto domovech jsou poskytovány služby osobám, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Ošetřující personál je přítomen 24 hodin denně. Kromě ubytování a ošetřovatelské péče je zde poskytování stravování, úklid, praní prádla, nabídka volnočasových aktivit a další činnosti. Dalším zařízením pro seniory mohou být domovy se zvláštním režimem. V těchto domovech se poskytují pobytové služby osobách s chronickým duševním onemocněním a osobám se stařeckou a Alzheimerovou demencí. Režim v těchto zařízením je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nabyl účinnosti 1. ledna 2007 a vytváří právní rámec pro velké množství vztahů mezi institucemi poskytujícími sociální služby a lidmi, kteří potřebují pomoc a podporu a ocitli se v nepříznivé sociální situaci. Hlavním posláním tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování. V tomto zákoně je také upraven legislativní rámec pro příspěvek na péči, pravidla posuzování, přiznání tohoto příspěvku, vznik nároku, výše příspěvku, jeho výplata aj. Velký důraz je kladen na individuální potřeby klienta a zachování lidských práv. Hospic je zvláštním typem ošetřovatelského zařízení poskytující paliativní péči. Do tohoto zařízení jsou přijímáni pacienti v terminálním stadiu většinou onkologických, ale také neonkologických onemocnění. Cílem paliativní péče je především snaha o udržení co možná nejvyšší možné kvality života až do smrti, dále eliminace utrpení, podpora lidské důstojnosti, pomoc při hledání smyslu života atd. Paliativní péče je zaměřena také na podporu a péči doprovázejícím a podporu pozůstalým ve fázi truchlení.
Mgr. Dagmar Dvořáčková, Ph.D.
Použité zdroje:
DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. Praha: Grada, 2012.
HROZENSKÁ, M. a D. DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. Praha: Grada, 2013.
MATOUŠEK, O. a KOLDINSKÁ, K. Sociální služby. Legislativa, ekonomika, plánování a hodnocení. Praha: Portál, 2007. MPSV. [online]. [cit. 2016.04.01.] Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13640/108_2006_2015.pdf
NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIČOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VÚPSV, 2008.
ZAVÁZALOVÁ, H. ZIKMUNDOVÁ, K. ZAREMBA, V. Terénní zdravotnické a sociální služby pro seniory. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004.
