Víte proč senioři tak často padají?

Víte proč senioři tak často padají?

Zajímá vás, proč senioři tak často padají, a co můžeme dělat pro to, aby k pádům nedocházelo tedy jak pádům předcházet? Je obecně známé, že stáří s sebou přináší změny v celém těle ve všech orgánech a jejich funkcí. Míra jakou tento proces můžeme ovlivnit se různí podle toho, kde a jak člověk žije a co „dostal do vínku“ v genetice i zda a jakým onemocněním trpí. Pád může být zapříčiněn jedním nebo souhrou několika faktorů najednou. V každém případě je pád závažným problém, který významně zhoršuje kvalitu života z důvodu poranění, prodloužení hospitalizace, zkomplikování základního onemocnění a porušení soběstačnosti.

 

I proto, že asi 20 % osob nad 65 let mělo v průběhu jednoho roku pád, je vhodné věnovat se preventivním opatřením. Proč dochází k pádům? Příčin pádů je celá řada a ne vždy musí souviset s onemocněním. Asi 25–30 % všech pádů u seniorů je zapříčiněno mechanicky nějakou překážkou jako je kluzký povrch, nestabilní plocha – koberečky, prahy, schody a také kompenzační pomůcky (hole, chodítka, berle), židle nebo nevhodně umístěný nábytek, odložené předměty tam, kde je člověk nečeká. Hlavní roli v těchto případech hraje dostatečné osvětlení. Příznaky náhlé změny zdravotního stavu nebo různá onemocnění jsou příčinou tzv. symtomatických pádů ty tvoří 70–75 % všech pádů. Jak bylo řečeno, jsou spojeny se změnami, ke kterým v organismu s přibývajícím věkem dochází. Poruchy vidění zhoršují orientaci v šeru tedy v nedostatečně osvětleném prostředí. Srdečně cévní onemocnění mohou způsobit náhlou nevolnost (synkopu) spojenou s pádem stejně jako poruchy srdečního rytmu a náhlých změn krevního tlaku.

 

Neurologická onemocnění mohou způsobit pád z důvodu závratí, špatné citlivosti na dolních končetinách, třesu, špatné koordinace pohybu. Poruchy hybnosti, svalová slabost a nestabilita také k pádům přispívá. Koordinace pohybu a zpomalené reakce ve stáří se podílí na pádech v situacích, kdy člověk má nutkavou potřebu použít toaletu (při průjmech, inkontinenci moče, noční močení). Především kosterně svalová onemocnění jsou spojená s bolestí, která může být příčinou pádu. Další stav, kdy dochází ke snížení krevního tlaku a mohou být časté v seniorském věku je anemie, dehydratace (chudokrevnost a nedostatek tekutin). Častou příčinou je také cukrovka a její akutní komplikace hypoglykemie. Léky, které užíváte na vaše onemocnění, mohou působit na váš krevní tlak, zvýšenou míru močení, změnu srdečního rytmu a vést k pádu.

 

Není vzácností, že senior více nebo méně trpí depresí – smutnou náladou, kterou „léčí“ alkoholem nebo jinou návykovou látkou, kdy dochází k poruchám vědomí a zmatenosti. V takové situaci může také snadno k pádu dojít. Poruchy spánku vedou k únavě a možnosti pádu ve dne stejně jako přecházení v noci za špatného osvětlení. Jak pádům předcházet? Na prvním místě stojí za to připravit se na možnost pádu resp. uvědomit si, že tato situace nás může potkat i když si myslíme, že „nás se to netýká“. Zajisti si bezpečné prostředí: s ohledem na poruch zraku zvýšit kvalitu osvětlení. Odstranit koberečky a ostatní překážky, umístit nábytek tak, aby chůze kolem něj byly bezpečná, jistá a také zajistěte snadný přístup k věcem denní potřeby. Nebezpečné je dosahovat na věci do výšky a věšení záclon. Správně používat kompenzační pomůcky a nechávat je na určeném stálém místě. Nechávat předměty na určeném místě např. bačkory, pletení, radiopřijímač abychom nezakopli, nebe při sedu na tento předmět nespadli.

 

Dostatečné osvětlení ne nezbytné i v noci! Pád by byl na úkor šetření elektrikou. Pokud máte předepsané, vždy noste brýle. Než vstanete z lůžka, vždy chvíli nejdříve posaďte a až po chvíli si stoupněte. Při vstávání ze židle vstávejte pomalu. Pokud jste si při vstávání nejistí, mějte u sebe kompenzační pomůcku (madla)nebo židli či jiný nábytek, o který se můžete vzepřít a podržet (Pozor!! Nesmí být na kolečkách!!). Když užíváte léky pravidelně na vaše onemocnění vždy po jejich užití je vhodné půl až jednu hodinu být v klidu. Sledujte účinek léku a také si kontrolujte krevní tlak. Kontrolujte si (event. i písemně) zda jste lék užili nebo ne.

 

V případě slabosti nebo naměřeného nízkého tlaku (pod 90 systolického „horního) kontaktujte lékaře. Noste obuv pevnou, lehkou, kvalitní, padnoucí a s pevnou patou či páskem, abyste si nepřišlápli část, nespadla vám z nohy. Alkohol je lépe nepožívat i s ohledem na léky, které užíváte. Sledujte množství tekutin, které vypijte, abyste předešli dehydrataci. A to přes to, že nebudete mít pocit žízně. I když se vám uvedená doporučení nemusí líbit, myslete na to, že prevence je lepší než léčba zlomenin a jiných úrazů v nemocnici.

 

PhDr. Marie Trešlová, Ph.D.
 

Použité zdroje:
MARX, D. Riziko pádů ve zdravotnickém zařízení. Diagnóza v ošetřovatelství. 2005, 1, 3, s. 12. ISSN 1802-1123.
KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, J.,ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. A KOL. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, a.s.2 004. ISBN 80-247-0548-6 KAŇOVSKÝ, P. Poruchy chůze a pády ve stáří. Interní medicína pro praxi. 2004, 6, 2, s. 85–88. ISSN 1212-7299.
RŮŽIČKA, E. Fenomenologie pádů. In: KALVACH, Z. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 208-209. ISBN 80-247-0548-6. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, a.s.

Zpět na přehled