Změním svůj život. Teď!

Jak často si tak asi průměrně sebevědomý český človíček řekne, že mu to sekne? Že mu to dnes opravdu sluší, že se cítí dobře a že je se svým vzhledem spokojený? Mockrát za den ne. Ani za týden. A někteří se dokonce nepochválí ani za celý život. A čím jsme starší, tím méně času trávíme péčí o svůj zevnějšek a o to, abychom byli ve svém těle rádi. Ale proč?

Protože je to pravda... Nebudeme si lhát do kapsy, nepatříme zrovna k národům, které mají eleganci na rozdávání. Nebo se o nás alespoň světem podobné PR nešíří. Nejsme nonšalantní Italové, přirození Francouzi, nažehlení Němci, ani styloví ostrovani. Jsme národ vášnivých zahrádkářů, kutilů, cyklistů, trampů, vodáků, jsme milovníci mírně řečeno neformálního domácího oblečení, postrádáme citlivost na kýč a kombinace barev a druhů nám také nejsou úplně vlastní. Péče o zevnějšek je spíš povrchní, nahodilá. Ne tak naše komplexy.

Ty prozrazují, že s tím stavem nejsme úplně spokojeni a že nám v něm není dobře. A že by se případně mohl změnit. Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější? Vždy někdo jiný, ne já. Čím to? Protože, když se postavíme před zrcadlo, vidíme jen to špatné. Nebo většinou jen to špatné. Ale zkusme se na sebe podívat jinak. Některé věci na sobě nezměníme. Třeba výšku. Hudební sluch. Datum narození. Způsob, jakým krčíme čelo, když nám něco není jasné. Ale jsou na nás i detaily, které se změnit dají. Věcí, které změnit můžeme, je dokonce daleko víc, než těch, které změnit nelze! Mindráček náš každodenní S některými tělesnými nedokonalostmi si poradíme hravě - v hlavě.

Proč? Protože patří do kategorie zlozvyků, špatných tělesných návyků nebo dlouhodobého psychického nastavení. To, jak se cítíme, se pak odráží na našem obličeji a určuje, jak působíme na okolí. Nápady na vylepšení? Tady jsou:

1. Přestaneme se hrbit.

2. Mnout si unavené oči.

3. Přejídat se k večeru.

4. Přestaneme se mračit a začneme se usmívat.

5. Zkusíme vědomě myslet na příjemné věci a všímat si toho hezkého, co nás obklopuje, ne se soustředit na to špatné a nehezké.

6. Zkusíme se soustředit na vlastní dech a proudění pozitivní energie po celém těle.

7. Při chůzi zatáhneme břicho, napřímíme ramena, zvedneme bradu.

8. Věnujeme péči svému šatníku, i když se to možná zdá malicherné nebo zbytečné.

9. Zkusíme si dopřát občasné nebo pravidelné pečující a rozmazlovací procedury jako masáž nebo pedikúru.

10. Nebudeme sobě ani ostatním říkat, že jsme staří a že už nám je všechno jedno a že na ničem nezáleží.

11. Pokud to jen trochu jde, zkusíme se nevyhýbat společnosti, rodině, mladým lidem, malým dětem.

12. A pokud to jen trochu jde, pořídíme si třeba malého pejska a chodíme s ním pravidelně na procházky na čerstvý vzduch.

Inspirovali jsme vás? Snad ano. Věříme, že vysokou hodnotu má každý z nás. Ale ten první, koho o tom musíme přesvědčit, jsme my samotní.

Mgr. Xénia Paličková Křížová